Bedřichov
Úsvit začíná v : 04:59 Tma nastává : 18:47 Den je dlouhý:13:47 hod -------------------------------- Teplota: -- °C Teplota max: -- °C Teplota min: -- °C Tlak: 994.8 hPa Vlhkost: - % Slunce: - W/m2 UV index: -- Vítr akt: -- m/s Vítr 10 min: -- m/s Vítr max: 0.0 m/s |
Vysoké Tatry 2010
Fotogalerie:
ZDE a
ZDE Na prodloužený víkend 25. až 28. září jsme měli v plánu přechod části Vysokých Tater s hlavním cílem Orlí stezka, ležící v polské části pohoří. Ale to byl jenom plán, skutečnost byla jiná. Vzhledem k vývoji počasí jsme vyrazili jenom na jeden den a zvolili jsme si časově méně náročnou tůru v okolí Gerlachovského štítu. Takže v pátek 24. 9. v 19:30 odjíždíme Mirek a já (Josef) do Tater. Po dálnici cesta ubíhá celkem rychle, ale mezi Žilinou a Martinem je zácpa a několik kilometrů jedeme krokem. Dál už je to v pohodě. Ve Smokovci jsme asi kolem 11 hodiny večer. Projíždíme Starý i Nový Smokovec a na prvním příhodném místě za městem parkujeme. Noc přečkáváme v autě, po sklopení sedadel to bylo i celkem pohodlné spaní. Ráno vstáváme už před 6 hodinou, aby jsme stihli první vlak na Hrebienok.
První vlak jede v 7:30 hod, takže asi v 7:45 už vyrážíme z Hrebienku po červené značce k rozcestí nad Rainerovou chatou. Dál pak pokračujeme po modré značce Velkou Studenou dolinou. Zpočátku jdeme lesem, ale jak začíná les řídnout a postupně přechází v kosodřevinu, začnou se nám otevírat parádní výhledy po celé dolině. Listí na stromech i tráva se už začínají zabarvovat podzimními barvami.. Počasí je zatím dobré, svítí sluníčko a je celkem teplo, ale podezřele nějak přibývá mraků. Postupujeme dál dolinou, asi v polovině této doliny přecházíme Velký Studený potok z levého na pravý břeh. V závěru doliny přecházíme potok ještě jednou a začneme stoupat už příkřeji k Vareškovému plesu, dál pak kolem Dlhého plesa dojdeme až ke Zbojnické chatě (1980 m). To už se ale počasí úplně pokazilo, je pod mrakem a okolní kopce jsou v mlze.
Máme celkem dobrý čas, je teprve něco málo po desáté hodině, jsme asi o půl hodiny rychlejší než čas, který nám udával rozcestník na Hrebienku. Jdeme na chatu, dáváme si polévku, já čočkovou a Mirek kapustnicu (2 x), obě byly výborné. K tomu si dáváme ještě bylinkový čaj, taky výborný. Na chatě je pěkně teplo, vůbec se nám nechce dál. Mirek dokonce navrhuje, aby jsme tady zůstali, ale nakonec se přemáháme a po půl hodince strávené tady na Zbojnické chatě pokračujeme zase dál. Od chaty jdeme pořád po modré značce, přecházíme Zbojnickou pláň. Dál pak začneme stoupat, zpočátku pozvolna, postupně pak příkřeji Kotlinou pod Prielomom až do sedla Prielom (2290 m). S přibývající výškou se zvětšují i sněhová pole a snižuje se viditelnost. Působilo to tady dost ponuře. Jedna skupinka se před jedním takovým, celkem strmým sněhovým polem, kterým se stoupalo přímo vzhůru otočila nazpět. Ale nebylo to tak hrozné jak to vypadalo, sníh byl trochu přimrzlý, takže se šlo ve vyšlapaných stopách jako po schodech. Sem tam jsme taky museli dát ruce na zem a přelézt nějakou tu skalku, takže to byl nakonec celkem pěkný úsek, navíc ještě za hodnotného počasí.
V sedle se ani nezdržujeme, je to opravdu jenom prielom, chodník hned zase padá prudce dolů takovou strmou soutěskou. Horní část je zajištěna řetězy. Kamenitým terénem sestupujeme do Zamrznutého kotle až k rozcestí nad Zamrznutým plesem, které v té mlze ani nevidíme. Tady začíná chodník zase prudce stoupat takovou strží do sedla Polský hrebeň (2200 m), to už ale jdeme po zelené značce. V tomto stoupání mě chytly nějaké střevní potíže, takže jsem si musel 2x odskočit někam za skalku (nic moc v takovém terénu, ještě že byla ta mlha). Nahoře v sedle jsme asi ve 12:45. Původně jsme měli v plánu s Polského hřebenu pokračovat až na vrchol Východná Vysoká (2428 m), času jsme měli dost, ale dost tady vyfukovalo a viditelnost nic moc. Tak se tedy rozhodujeme, že sestoupíme přímo dolů. Děláme ještě vrcholové foto a začínáme sestupovat. Prvních pár desítek metrů je opět zajištěno řetězy, ale dál už je to zase klasika, tatranské chodníky. Scházíme do kotle Horná Kvetnica, kolem Dlhého plesa a přes práh sestoupíme do ještě rozlehlejšího kotle Kvetnica. Jak se blížíme k dalšímu prahu začíná se nám otevírat pohled dolů do Velické doliny na Velické pleso a Sliezsky dom.
Chvilku tady odpočíváme a fotíme, pak sestoupíme dolů k Velickému plesu a podél břehu dojdeme až ke Sliezskemu domu. Dovnitř ani nejdeme, dojídáme svačiny venku a po krátké pauze vyrážíme dál po Tatranské magistrále směrem na Hrebienok. Magistrála vede pásem kosodřeviny těsně nad hranicí lesa, takže je to taková příjemná procházka. I když i tady nastoupáme asi 100 výškových metrů, ale je to pozvolné, takže to zas tak nebolí. Pak už je to více méně jenom sestup až na Hrebienok. Tam jsme něco málo před půl pátou, v 16:30 nám jede zubačka do Smokovca, takže v 17:00 už i odjíždíme domů. Cesta zpět nám trvala asi 2,5 hodiny. Byla to pěkná akce, škoda jenom toho počasí. I když takové hodnotné počasí má taky něco do sebe. Poznali jsme zase další krásný kout Vysokých Tater, určitě jsme tady nebyli naposledy. Vrchol Východná Vysoká jsme nezdolali, takže to je určitě výzva pro příště. Celá tůra nám trvala asi 8,5 hodiny a nastoupali jsme 1250 m (odhadem podle mapy). Takže zase někdy, doufejme že co nejdřív, opět na horách ahoj. Josef a Mirek.
Jestliže se Vám článek líbil, sdílejte jej prosím na FB. Zpět |
Copyright © 2007, kolo-bezky.cz, všechna práva vyhrazena. |