logo

Bedřichov


Online stav bílé stopy

Úsvit začíná v : 04:25
Tma nastává : 21:24
Den je dlouhý:16:58 hod
--------------------------------

Teplota: -- °C
Teplota max: -- °C
Teplota min: -- °C

Tlak: 994.8 hPa

Vlhkost: - %

Slunce: - W/m2
UV index: --

Vítr akt: -- m/s
Vítr 10 min: -- m/s
Vítr max: 0.0 m/s

Přihlášení

Trvale přihlásit?

TOPlist


Vysoké a Belianské Tatry 2012

Fotogalerie: ZDE
Video: průběžně doplníme
Mapy: Belianské Tatry, Brčálka, Gerlachovský štít, Končistá

Na letošní srpen jsme s Petrem plánovali ferráty v Dolomitech, ale nestálé bouřkové počasí, které v druhé polovině prázdnin v severní Itálii panovalo, nám tuto akci nedovolilo uskutečnit. Proto narychlo vymýšlím náhradní plán a tím je přechod části Vysokých a Belianských Tater. Je to až tak narychlo, že se ke mně nikdo nepřidává, a tak odjíždím do Tater sám.

Pondělí 27. 8. - ve 12:20 odjíždím z Brumova vlakem, v Horním Lidči čekám místo půl hodiny ještě o další hodinu navíc na zpožděný rychlík. V Popradu samozřejmě nestíhám autobusový spoj, kterým jsem měl jet do Ždiaru. Naštěstí tímto směrem jezdí celkem dost autobusů, takže dalším autobusem se dostávám konečně do obce Ždiar, tam jsem kolem půl sedmé večer.


Penzion Ždiar

Zastávku v centru Ždiaru jsem jaksi propásl, tak vysedám až na další, asi o 2 km dál. To ale vůbec nevadí, stejně musím najít nějaké ubytování na dnešní noc, a tak procházím obcí s horního konce směrem k centru a hledám. Ubytovat se tady dá asi v každé chalupě, ale já jsem hledal nějaký penzion, nejlépe s nějakou hospůdkou. Ten jsem asi po 1 kilometru chůze našel. Cena je tam sice celkem vysoká 17 Eur, ale mám pokoj se sprchou jen pro sebe a ve spodním patře je velká restauračka.

Úterý 28. 8. - ráno vstávám celkem brzy, asi kolem 6 a v 7 hod už jsem i na cestě. Dnes mě čeká přechod přes Belianské Tatry a výstup na Jahňací štít, bude to asi pořádná štreka. Od penzionu sejdu asi 500 m k silnici, tady už je tur. rozcestník Ždiar Tatra (876 m) a dál pokračuji Monkovou dolinou až na hřeben Belianek do Širokého sedla. Cestou míjím hotel Magura a penzion Lipták poslední výspy civilizace v této dolině. Pak je tu ještě jedna opuštěná budka u rozcestí Pod Potošovskými Turňami, která sloužila asi strážcům parku. Před časem byl totiž tento úsek jednosměrný a placený (od tohoto rozcestí až po Kopské sedlo). Dnes už se muže oběma směry a zadarmo.


Rázcestie Pod Potošovskými Turňami - 940 m

Stoupám lesem, pak klečí, posledních asi 200 výškových metrů už jsou svahy jenom travnaté, takže se mně otevírá pěkný výhled zpět do doliny a na obec Ždiar. V Širokém sedle (1825 m) jsem v 10:00 hod. Sedlo je sevřené mezi skalnatými vrcholky Ždiarská vidla (2142 m) a Hlupy (2020 m), je odsud parádní výhled na Vysoké Tatry. Chodník pokračuje dál přes Vyšné Kopské sedlo (1933 m), Kopské sedlo (1750 m) a Predné Kopské sedlo (1778 m). Tady končí Belianské a začínají Vysoké Tatry, přesněji tedy v Kopském sedle. Z něj vybíhá hlavní hřeben Vysokých Tater, prvním tatranským vrcholem z této strany je nádherná pyramida Jahňacího štítu.


Jahňací štít 2230 m, pohled z Kopského sedla

Teď musím sestoupit k Chatě pri Zelenom plese, odtud už pak vede stezka na Jahňací štít, kam mám ještě namířeno. Sestupuji Dolinkou Bielych ples kolem Velkého Bieleho plesa, tady je také rozcestí několika tur. chodníků. A právě tady jsem lehce zakufroval, jak jsem celkem svižně šlapal a hleděl při tom pod nohy, abych nezakopnul, tak jsem přehlédl hned za rozcestím odbočku k Zelenému plesu. To, že jdu špatným směrem, mně došlo až když jsem se začal podezřele vzdalovat od tatranských vrcholků obepínajících Zelené pleso. Vytahuji mapu a zjišťuji, že značka které se mám držet není modrá ale červená. Tak se rychle vracím a odbočuji na rozcestí už správným směrem, celkem mě tato nepozornost stála asi půl hodiny. K Chatě pri Zelenom plese přicházím něco málo po poledni.


U Chaty pri Zelenom plese - 1550 m

Po krátkém odpočinku vyrážím nahoru  na Jahňací štít. Prvních asi 250 výškových metrů stoupám celkem ostře, nabírám rychle výšku, a to až k Červenému plesu  Dál pak už s mírnějším sklonem kolem Belasého plesa Červenou dolinkou do Kolového priechodu (2063 m). Posledních pár metrů před tímto sedlem je zajištěno řetězy. Odtud je to ještě půl hodiny na vrchol. Tam jsem po 2 hod a 15 min chůze od Zeleného plesa. Z vrcholu je parádní kruhový rozhled, hlavně pohled na Belianské Tatry je úchvatný.


Část hřebene Belianských Tater a dolina Zadné Meďodoly - pohled Jahňacího štítu (2230 m)

Dolů sestupuji stejnou cestou, je to o něco rychlejší, asi hodinu a půl. V tuto pozdější odpolední hodinu už tady není takový pohyb turistů, je tu větší klid, a tak tu potkávám i menší stádo kamzíků. V 17 hod přicházím na chatu, je tady plno. Dávám si dvě piva a polévku a jdu se přeptat na ubytování. Chata je beznadějně obsazena, posledních pár volných míst je jenom na povale kůlny. Ta stojí nedaleko od chaty, sice tady klapoce kompresor, který se vypíná až v 11 hod večer, ale to mně vůbec nevadí. Jsem tak unavený, že usínám hned jak si lehnu. Na půdě této kůlny jsou palandy po dvou matracích (pro dvě osoby) oddělené od sebe přepážkami. Místa je tady tak pro 50 lidí. Cena tohoto ubytování je 6 Eur (je potřeba mít vlastní spacák), sprcha a WC jsou k dispozici na chatě. Dnes jsem ušel asi 17 km, celkové stoupání 1885 m, klesání 1210 m.


Chata pri Zelenom plese v ranním slunci, nad ní Černý štít, vpravo pak Jastrabia veža.

Středa 29. 8. - včera jsem si zaplatil ubytování i se snídaní, bylo to plus 5,50 Eur, celkem tedy 11,50. Snídaně je nachystána formou švédského stolu na sedmou hodinu. Hned v 7 se jdu najíst, sbaleno už mám, takže v půl osmé už můžu vyrazit na cestu. Jdu po červeně značeném chodníku, kolem Čierneho plesa, zpočátku je stoupání mírnější, ale to netrvá dlouho. Přicházím k zajištěnému úseku, tady by ty řetazy možná ani nemusely být, snad za mokra to bude asi trochu náročnější. Za tímto místem už stoupá stezka v serpentinách prudce vzhůru do Sedla pod Svišťovkou (2023 m). Tam jsem za necelé 2 hodiny. Pak si zajdu ještě na nedaleký vrchol Velké Svišťovky (2037 m), něco málo vyfotím a pokračuji dál po magistrále ke Skalnatému plesu.


Nedaleko Sedla pod Svišťovkou, dolů Zelené pleso, nad ním Kolový štít a Jastrabia veža, vpravo pak Jahňací štít.

Tady už začínám potkávat čím dál tím víc lidí, na Skalnatém plese je to už jako na mraveništi. Moc se nezdržuji, jenom malá svačinka a hned jdu dál. Po magistrále sestoupím až k rozcestí u Zámkovského chaty (1460 m). Tady odbočuji z magistrály do Malé Studené doliny a začínám stoupat k Teryho chatě. Tuto cestu už dobře znám, naposledy jsem tudy šel asi před měsícem, tak se nějak moc nezdržuji nějakým focením a svižně šlapu nahoru dolinou. Převýšení 570 m k Teryho chatě zdolávám za 1 hod 10 minut.

Na chatě si dám jenom kofolu, venku něco málo pojím z vlastních zásob a chvilku tady odpočívám. Ve 14 hod pokračuji dál kolem Spišských ples, pod Pfirnovu kopu, dál Dolinkou pod Sedielkom až pod Priečne sedlo, tady začínají řetězy a kramle. V tuto odpolední hodinu už tady moc turistů nechodí, za mnou jde už jenom jedna rodinka a přede mnou jsou jenom kluk s holkou a ti se vrací ze stěny dolů, takže musím čekat, až mně uvolní cestu. Pět metrů, které jim zbývaly slézt ze skály, jim trvalo asi 10 minut. Evidentně přecenili svoje schopnosti, někde na nějakém exponovanějším místě se zasekli a tak lezli zpět. Jinak je toto sedlo průchozí jen jedním směrem, a to z Malé do Velké Studené doliny.


Zbojnická chata (1960 m), v pozadí Slavkovský štít (2492 m)

Když je cesta volná, můžu pokračovat dál. Nahoře v sedle jsem celkem rychle, když jsem to šel naposled, trval mně tento úsek více jak hodinu, byla tady šílená fronta. Dnes, kdy jsem tu byl sám, jsem to přelezl za 15 minut, ale byla to fuška, trochu jsem se i zadýchal. Do Strelecké kotliny, tedy na druhou stranu, už to bylo jednodušší. Sestupuji kolem Vyšného Streleckého plesa, kolem Sivého a Starolesninského plesa až na Zbojnicků pláň, kde pozoruji pasoucí se stádo kamzíků. Odtud je to už jenom asi 10 minut na Zbojnickou chatu. Tady moje cesta dnes končí, ubytování je opět jenom na povale za 17,20 Eur, z toho činí 6 Eur snídaně. Dnes jsem ušel vzdálenost 17,5 km se stoupáním 1625 m a klesáním 1215 m.


Kotlina pod Prielomom, uprostřed Prielom, vlevo Východná Vysoká, vpravo Divá veža.

Čtvrtek 30. 8. - ráno vyrážím jako obvykle časně zrána, v půl osmé už jsem opět na cestě. Z chaty nás odchází směrem k Prielomu 8, postupně mě všichni předbíhají, každou chvilku se totiž zastavuji a fotím (dnes je opravdu co fotit). Od Zbojnické chaty jdu kolem Zbojnických ples, pod Svišťovým chrbátem do Kotliny pod Prielomom. Samotné stoupání do sedla není nějak náročné, akorát je to hodně do kopce. V sedle Prielom (2290 m) jsem v 9:15. Sestup na druhou stranu, tedy do Zamrznutého kotle, už taková sranda není jako sem nahoru. Sestupuje se komínem, který je ale dobře zajištěn řetězy a není to ani nějak dlouhé. Po pár desítkách metrů už se jde opět tatranským chodníkem.


Zamrznutý kotol a Zamrznuté pleso

V Zamrznutém kotli jdu přes rozcestí Pod Polským hrebeňom (2089 m), odtud šlapu znovu nahoru do dalšího sedla a tím je Polský hrebeň (2200 m). Tady odbočuji k vrcholu Východná Vysoká (2429 m). První třetina výstupu na vrchol je celkem pěkné lezení, nejsou tady sice žádné řetězy nebo kramle, přesto to jde hladce. Terén není příliš exponovaný. Zbytek cesty už se jde jenom suťovým terénem až na vrchol. Tam jsem něco málo před 11 hodinou. Je tady parádní kruhový rozhled. Je možné přehlédnout většinu tatranských štítů a nahlédnout do 3 dolin - Velké Studené doliny, Velické doliny a Litvorové doliny. Asi půl hodiny tady relaxuji, fotím a taky se lehce posilním malou svačinkou. Dolů jdu stejnou cestou až do sedla Polský hrebeň.


vrcholovka z Východné Vysoké (2429 m)

Pod sedlem je hned kratší úsek zajištěný řetězy a pak už je to jenom zdlouhavý sestup Velickou dolinou. Napřed sestupuji do kotliny Horná Kvetnica, kolem Dlhého plesa a přes skalnatý práh do další kotliny Kvetnica. Přes další práh Večný dážď až k Velickému plesu a k Horskému hotelu Sliezky dom (1670 m). Tam jsem ve 13:30 hod. Jenom si tady dávám kofolu a hned zase jdu dál. Pokračuji po magistrále směrem k Popradskému plesu. Je to dlouhá únavná cesta pořád nahoru a dolů. Ani se nějak nezdržuji focením, není co. Jenom u Batizovského plesa cvaknu pár snímků. V Sedle pod Ostrvou (1966 m) jsem v 16:30. Dostávám hlad, tak dělám ještě jednu pauzu.


Popradské pleso - pohled ze Sedla pod Ostrvou

Ještě se zajdu podívat na nedaleký vrchol Ostrva (1984 m) a pak už jenom nekonečné serpentiny chodníku směřující k Popradskému plesu. Sestup dolů trval asi hodinu. Dnes tady končí, jdu se ubytovat na Horský hotel Popradské pleso. Cena nejlevnějšího ubytování je 15 Eur, dostávám pokoj, kde je 8 postelí. Ty se do večera zaplní všechny. Dnes jsem tak unavený, že si toho všímám až ráno. Dnes jsem ušel 18,5 km, stoupání 1230 m a klesání 1680 m.

Pátek 31. 8. - dnes mě čeká už jenom přechod na Štrbské Pleso, to je asi 5 km, 140 m stoupání a 300 m klesání. V půl 9 odcházím z Popradského plesa, na Štrbském jsem v 9:45. V 11 hod odjíždím zubačkou do Štrby a pak vlakem domů.


Štrbské pleso

Akce to byla hodně vydařená, hlavně tedy proto, že počasí vyšlo přesně podle předpovědi. Celý týden bylo perfektně, snad až na jeden den, kdy jsem přecházel kolem Skalnatého plesa, spadlo pár kapek. Celkem jsem ušel asi 60 km a nastoupal 4880 m. Celou trasu jsem prošel více méně podle plánu (podle plánu B), plán A byl přejít od Zeleného plesa k Teryho chatě přes Baraní sedlo a ještě vystoupit ze sedla  na Baraní rohy. Tento úsek není sice značený, ale je schůdný, ale samém se mně do tohoto terénu moc nechtělo. Tak jsem to raději obešel po magistrále. Trasu z prvního dne, přechod přes Belianky jsem šel vůbec poprvé a určitě ne naposledy. Výhledy na Belianské Tatry a severovýchodní část Tater Vysokých jsou opravdu úžasné. Takže zase někdy příště, ahoj Josef.




Jestliže se Vám článek líbil, sdílejte jej prosím na FB.

Komentáře:

 

Neregistrovaní můžou použít údaje - Jméno: host heslo:host

Jméno (stejné jako do návštěvní knihy)
Heslo (stejné jako do návštěvní knihy)

Obsah příspěvku

Ochrana proti SPAMU. Kolik je tři x tři?



Zpět

Copyright © 2007, kolo-bezky.cz, všechna práva vyhrazena.