. . . byl jsem u toho! V Sidonii se slavilo . . . . Luboš slavil kulatiny. Blahopřejeme a proslov předsedy pana Jaroslava jsem zachytil . . . . https://vimeo.com/82133191. **4
Zdravím příznivce JIZ50. Z pracovních důvodů se nemůžu zúčastnit 47. Jizerské 50-tky, tak mám k dispozici jednu vstupenku, cena 1000,-. Případní zájemci napište na glofek@seznam.cz
Glofek
část2: rychle přibyl čtvrtý do party. Před námi jel s odstupem jen slovenský závodník, který na nic nečekal a metr po metru si budoval náskok na čele. V té době mi přišlo, že je na tom nejhůře Karel. Zanedlouho přišel Reného první nástup, který jsme celkem snadno sjeli. Druhý o chvíli později už byl úspěšný a René se nám začal vzdalovat. Zůstali jsme opět tři staří známí od Nedašova a tempo naší skupiny tahal (jak jinak) opět Michal. V předposlední makadamové rampě jsem se rozhodl smířit se s pátým místem a dojet si závod vlastním tempem. Nějak mě nelákala představa, že bych se s klukama "řezal" o bronz na závěrečné louce, kdy jsem obvykle rád, že ji vyjedu v sedle na kašpárka, takže jsem se jal sledovat tento souboj z povzdálí. Nakonec na mne v cíli kluci najeli více než minutu. Možná se to nezdá, ale v rychlosti, kterou se dojíždí do cíle, nemusí minuta znamenat více než sto metrů. Už na začátku travnaté pasáže si Michal vyjel několikametrový náskok, který se mu ale nedařilo navýšit a o který musel tvrdě bojovat až do cíle, kam dorazil zaslouženě o 7s před Karlem. Proti loňsku si tedy vyměnili pořadí. První čtyřka překonala traťový rekord Milana Zvonka, k čemuž jistě přispělo ideální počasí i nová úprava cesty z Brumova pod Holý vrch.
Když tedy stále chybí report z letošního KHV i výsledky, zkusím popsat závody z pohledu preťekára na čele závodu. Závody byly opět kvalitně připravenou akcí, panovalo ideální počasí. Hned po startu z Nedašova se ujal tempa Michal Krejčí a táhnul peloton 32 závodníků. Zhruba v polovině asfaltové části jsem přemýšlel, kdy se to asi nadělí a po ohlédnutí zjistil, že nás jede vpředu jen pět a za námi se už vytvořila větší mezera. Krátce poté nám poodjela dvojice René Slánský-Rehák (nepamatuju si křestní jméno) a vypracovala si náskok několika desítek metrů. Karel Trčálek se je jednu chvíli pokoušel stíhat, ale rychle si to rozmyslel a zařadil se zpátky za lokomotivu Michala. Přišel však terénní výjezd, který zamíchal pořadím. Jediný Karel vydržel celý výjezd v sedle a posunul se na úroveň vedoucího závodníka. Naopak René se v této pasáži propadl na čtvrté místo a po výjezdu na Průklesy byl jen několik metrů přede mnou (celou dobu jsem za klukama visel na pátém místě). Skvělým finišem se však dokázal dostat zpátky na druhé místo jen 3s za slovenského vítěze. Já nakonec ztratil 14 vteřin na vítěze a 9s na čtvrtého. Snažil jsem se zůstat v kontaktu, ale měl jsem toho ke konci docela dost. Byl z toho ale osobák o 92 vteřin. Před závodem jsem doufal maximálně v čas 24:30 (dosavadní výsledky 28:01 - 26:58 - 25:32 - 24:00).
Do druhé části jsem vstupoval s taktikou co nejdříve docvaknout závodníky přede mnou, vydržet s nimi co nejdéle a případně zabojovat o bednu. Bylo mi ale jasné, že šance, že dvěma lidem sekne, je hodně malá. Začátek z Brumova mi vyšel parádně. Vyrazil jsem svižně a celkem snadno dojel už v první stojce skupinu Slánský-Krejčí-Trčálek. Kluci možná byli překvapení, že jim tak
Čao, zítra zvažuji, že se podívám na slovenský Choč. Jsou od tama krásné rozhledy na Malou i Velkou Fatru, Nízké Tatry, Roháče. Start asi kolem 7 hod ráno. Nejel by někdo?
Zimní doplňky na plavaní nejsou zakázány, takže neoprén ano, ale dnes v 19:00 hod jsme byli na plovárně a teplota vody byla 19°C a za předpokladu, že teploty přes den budou ještě trochu stoupat, mohla by se voda na závod ještě o nějaký ten stupínek oteplit. Zimní doplňky na plavaní nejsou zakázány, takže neoprén ano, ale dnes v 19:00 hod jsme byli na plovárně a teplota vody byla 19°C a za předpokladu, že teploty přes den budou ještě trochu stoupat, mohla by se voda na závod ještě o nějaký ten stupínek oteplit.